Upínám, tedy jsem. Takové je jedno z hlavních hesel pana Upínky, který se tady na blogu bude objevovat častěji a například naši facebookoví fanoušci ho dobře znají. Měli jsme to štěstí, že si našel čas a podělil se s námi o svůj příběh. Dozvíte se, jaká je jeho životní náplň, co rád dělá ve volném čase nebo kde hledá inspiraci pro svá moudra.



Dobrý den, můžete se prosím čtenářům představit?

 

Dobrý den, jsem svislá upínka 240 UZ s ergonomicky tvarovanou olejivzdornou plastovou rukojetí, jednodílným upínacím ramenem, kalenými nýty a kalenými ložiskovými pouzdry, vybavená zušlechtěným přítlačným šroubem s maticí a podložkou. Ale od té doby, co jsem poprvé vyrazil mezi lidi, mi začali říkat prostě „pan Upínka“. Uznávám, je to o něco jednodušší. Jestli chcete, můžete mi tak říkat taky. Moje původní označení se totiž podobá jménu Mirečkova dědečka z filmu Jak básníci přicházejí o iluze. (Lepodotemačesalačogaleokranieleipsonatriumupotrimatosifioparaletemiokaraotekemekyčlepasifepatelistrionop, pozn. red.).



Dobře. Tak tedy, pane Upínko, prozraďte nám prosím něco o Vaší historii.

 

Světlo světa jsem poprvé spatřil ve Vsetíně a mé zrození bylo poněkud netradiční. První, co jsem uviděl, nebyl porodní sál, nýbrž strop výrobní haly společnosti JC-Metal. Nemám dva rodiče. Mám jich hned několik a patří mezi ně jak lidé, tak stroje. Každý mi dal do vínku něco. Tu rukojeť, tu nýt, až postupně vzniklo celé mé já. A jak můžete vidět, věnovali mi zvláštní péči, díky čemuž jsem opravdu dobře stavěný.

 

 

A jak jste se vlastně dostal k Vaší práci? Co je její náplní?

 

Možná to ode mne bude neskromné, ale byl jsem k ní prostě předurčen. Je mou největší vášní již od narození. K upínání jsem se zkrátka upnul. Během práce nedělám nic jiného. Ani hnout – rychle, přesně, bezpečně – upínám, tedy jsem. Tak zní má životní kréda. Jakmile něco přichytím, už to nepustím. Povolím až po šichtě.

 

Ano, poslední dobou prý často opouštíte dílnu a vydáváte se mezi lidi. Co Vás k tomu vede?

 

Jak jsem řekl, svou práci miluji. Ale jsem taky jenom upínka a potřebuji se občas uvolnit. Proto sem tam zamířím do společnosti, předat lidem svá moudra.

 

To je důvod, proč si Vás ostatní upínky zvolily za svého mluvčího?

 

Neřekl bych přímo zvolily. Víte, upínky jsou od povahy docela upjaté. Já chci jít příkladem a ukázat ostatním, že žít se dá i jinak. A daří se mi to. Už mám pár následovníků. Mezi námi, na pozici mluvčího se s bráchy střídáme. On to stejně nikdo nepozná. Přeci jen jsme podobné typy.

 

Ještě k těm moudrům, která předáváte. Kde pro ně sbíráte inspiraci?

 

Taková upínka na dílně leccos uchytí, následkem čehož také leccos pochytí. Strojaři jsou lidé na svých místech, a tak jsem během své kariéry vyslechl spoustu zajímavého. Byla by škoda to nepředat dál.

 

(Pozn. red.: Moudra pana Upínky rozhodně stojí za pozornost, najdete je hlavně na Facebooku a Instagramu. Neváhejte naše sociální sítě začít sledovat.)

 

Autor: Petr z JC -metalu